Leonka se narodila extrémně brzy ve 23.týdnu těhotenství, její porodní váha byla 550g.
Děti takto předčasně narozené mají pramalou šanci na přežití. Lea svůj boj o život vyhrála, ale co se
jejího zdraví týče, to vyhráno nemá. Má diagnostikovanou dětskou mozkovou obrnu a spastickou
diparézu.
Leonka se narodila mé dceři, která o Leonku zájem nejevila už od narození, tak jsem si Leonku vzala do
své péče a rozhodla se bojovat s osudem. S jejím předčasným narozením souviselo mnoho komplikací,
nejzávažnější bylo krvácení do levé části mozku. Krvácení zanechalo na mozku jizvy, a tím i způsobilo
motorické problémy. Prognózy lékařů zněly – mentálně postižený ležák. S tím jsem se já nehodlala smířit
a začala s Leonkou cvičit 4x denně Vojtovu metodu, která má vliv jak na motoriku tak i na mentalitu dítěte
a pravidelně jsme dojížděly na rehabilitace. Několikrát jsme absolvovaly lázně v dětské léčebně VESNA
v Janských Lázních. Díky lázním jsme pokaždé zaznamenaly pokrok, i když pro jiné jen maličký, tak pro
nás obrovský. Ve dvou a půl letech Lea začala lézt. Bylo to díky intenzivnímu cvičení a její pokrok nám
dal sílu jít si za jejími prvními krůčky dál, dál bojovat s osudem.
Cvičení hrazené pojišťovnou přestalo mít účinek, tak jsem musela zvolit jiné progresivní cvičení. Od
Leončiných tří let jezdíme 3x do roka do Sanatoria Klimkovice, kde Lea podstupuje rehabilitační program
KLIM THERAPY po dobu 4 týdnů. Bohužel tyto rehabilitace pojišťovna nehradí a tato léčba vyjde na
77.700,– Kč za 4 týdny.
Ambulatně jezdíme do zařízení Sarema Liberec, kde Leonka cvičí rehabilitační metodu THERA SUIT .
Jedná se o každodenní rehabilitaci, kdy Leonka cvičí 3 hodiny denně po dobu čtyř týdnů, kterou
opakujeme 2x v roce. Bohužel ani toto cvičení pojišťovna nehradí (cca 60.000,– Kč za 4 týdny).
Dále pak absolvujeme hipoterapii, kam docházíme 2x-3x týdně, zejména v jarním a letním období (dle
počasí).
Leonka ve svých devíti letech dokáže obstojně chodit za pomoci francouzských holí, zvládne i pár
samostatných krůčků, ze kterých má i ona sama velikou radost. Díky zmíněnému cvičení se její motorika
a stabilita výrazně zlepšila. Letos na podzim Leonku čeká závažná operace nohou, kdy bude mít 12
týdnů sádry a po jejich sundání musí intenzivně dál rehabilitovat. Operace bude hodně důležitá pro její
další samostatnou chůzi. Jinak se pohybuje za pomoci invalidního vozíčku.
Leonka ukončila 2.třídu ZŠ a co se prospěchu týče, všechny nás příjemně překvapila. Navštěvuje
běžnou školu, kde má svoji osobní asistentku, která jí je nápomocna ve všech činnostech denní potřeby
(sebeobsluha, toaleta, přemisťování se….). Snížené výstupy zatím nemá a je klasifikovaná jako ostatní
„zdravé“ děti. Na vysvědčení má jedničky a dvojky. Po škole je v družině, kde má taktéž asistentku. Mezi
dětmi je velice oblíbená pro svoji stále veselou náladu a takový „nakažlivý“ optimismus. Děti jsou Leonce
nápomocní a předhání se, kdo jí pomůže. Jsem ráda za to, že takto mezi děti zapadla a nepociťuje
„odstrčenost“ a „méněcennost“.
Osud nezměním, ale jako babička se všemožně snažím o to, aby její život byl jednou co nejvíce
samostatný.
Díky silné vůli, odhodlání a trpělivosti Leonky věřím, že pravidelnými neurorehabilitacemi a neustálým
opakováním Leonka docílí kvalitních a samostatných krůčků!
Díky tomu, že neurorehabilitace jsou finančně velice nákladné, prosím nadaci o finanční pomoc.
Děkuji.
