Naší Dominičce bylo 7 let, když při těžké autonehodě utrpěla mnohočetná zranění, která ji zcela ochromila.
Tragická událost způsobila otok míchy, což mělo za následek ochrnutí celého těla – včetně rukou, nohou a bránice. Dominika musela být připojena k umělé plicní ventilaci, protože nebyla schopna sama dýchat a zůstala upoutaná na invalidní vozík.
Po autonehodě nastal tvrdý boj o život.
Dnes je Dominice 14 let a po dlouhých sedmi letech neúnavné práce dělá malé, ale zásadní pokroky. Přestože byla zcela nehybná, nyní se díky intenzivním neurorehabilitacím a kmenovým buňkám začíná pomalu hýbat rameny, rukama i nohama. Tento pokrok vyžaduje velkou koncentraci a je výsledkem její obrovské vůle a podpory rodiny.Lékařská zpráva z července 2024 potvrzuje, že bránice začíná fungovat, což znamená naději na lepší a samostatnější život. Peníze by byly použity na AYOterapii, což je rehabilitace a výživové doplňky.
Děkuji za případnou pomoc. Maminka Stefanie Valerio
A ještě přidáváme pohled zdravotní sestřičky Martiny:
Ahoj,
jmenuju se Martina a jsem zdravotní sestra, Dominiku jsem poznala jako 7miletou holčičku při příjmu na emergency ve FNHK.
Letos v březnu to bylo osm let, kdy byla Dominika účastnicí vážné dopravní nehody. Kolemjdoucí ji vytáhli z auta naprosto bezvládnou, už před příletem vrtulníku ji na místě resuscitovali, srdíčko ale netlouklo ani během letu na emergency a ještě dalších 15minut na emergency mu trvalo, než se zase rozeběhlo. Dominika byla dohromady resuscitovaná téměř 70minut ač neměla nikde viditelné zranění.
Každopádně hned po převozu na ARO otevřela oči a začala se prát s ventilátorem. Na magnetické rezonanci se ale ukázalo, že má velkou míšní lézi mezi krčními obratly a ta ji znemožňuje jakýkoliv pohyb, včetně nádechu. Dominika tenkrát zůstala v nemocnici 5měsíců , naučila se používat hlasivky, ale dál se bohužel neposunula.
Od té doby je Dominika na ventilátoru, má lepší dny, kdy se soustředí na bránici a občas může být na pár minut odpojená. Ruce ani nohy ale neovládne. Má za sebou léčbu kmenovýma buňkama – ale bez valného efektu. Nyní ale maminka objevila další způsob pomoci , který je nákladný – ale účinný – Domča začíná po přírodní léčbě pohybovat prstama u ruky, udrží hlavu, dokáže zahýbat rameny a prsty na nohou. Odkázaná je plně na péči rodičů, do školy ji vozí 20km, je nutná asistentka, speciální auto, vozík, tablet, který ovládá pusou….
Já osobně ji říkám holka bojovnice.
Děkuji za přečtení.
Hezký den
Martina
